Historie pardubického letiště

18. stíhací / stíhací bombardovací letecký pluk Pardubice, VÚ 9668
1951

V polovině roku 1951 probíhalo na letišti v Mladé přeškolování leteckých pluků na proudovou techniku. Piloti, kteří neprošli "z kádrového hlediska" byli převeleni do Plzně, na letiště Plzeň - Bory.
1.6.1951 byla v Plzni zřízena 22. letecká divize "Mesršmítová" a jí podřízené 4. a 18. letecké pluky.
18. letecký stíhací pluk, VÚ 9668, byl zřízen na základě výnosu MNO č.j. 004226/OMS z 24.5.1951 a nařízení MNO-VL čj.0012754 z 30.5.1951.
Při zřízení byl ustanoven velitelem pluku mjr. let. Oldřich Doskočil.

5.12.1951 se ppor.Stanislav Kadlec po splnění úkolu vracel na letounu C-2.608 na plzeňské letiště, ale přešel do nízkého letu korytem Berounky, který nezvládl. V nízkém letu přehlédl elektrické vedení, při vyhýbacím manévru po zachcení špičky stromu letoun dopadl na zem a pilot zahynul. Druhý člen osádky, por. Milan Jelínek, utrpěl těžké zranění.

1952

V r. 1952 pluk začal používat označení 18. letecký stíhací pluk pístový (VÚ 9668), velitelem pluku byl npor. let. Zdeněk Praus.
V tomto období byl pluk vyzbrojen:

  • 22 x Avia S-199,
  • 2 x Avia CS-199,
  • 9 x C-2 (Arado Ar-96B bez výzbroje).
23.4.1952 nacvičovali příslušníci 18.lsp letecké zteče nad polygonem Dobřany. Por. Ladislav Kadlecovič pilotval Avii S-199.47 s trupovým kódem BS-35. Ve výšce 600m vypověděl službu motor jeho letounu, pilot nouzově přistál ještě na letecké střelnici. Po přistání se zablokoval překryt letounu a pilot nemohl ven, museli mu pomoci dva svědci přistání. Příčinou poruchy motoru bylo utržení náhonu vstřikovací pumpy. Letoun musel být zrušen.

21.5.1952 startoval por. Jiří Smažil jako vedoucí čtvrté dvojice devítičlenné skupiny. Během startu došlo k poklesu výkonu motoru a tak pilot vzlet přerušil. letoun dojel až do předpolí, na terénní vlně nadskočil urazil levou podvozkovou nohu a část křídla. Pilot po vykonání předepsaných úkonů (vypnutí magnet, zavření přívodu paliva atd.) odhodil překryt a vylezl ven z letadla. To brzo poté začalo hořet. Letoun Avia S-199.494 byl zcela zničen. Příčinou poruchy motoru bylo zadření 5. a 6. ojničního čepu.

9.7.1952 byl pluk na cvičení vzdušné i pozemní střelby v Malackách. Při přistávání na betonovou VPD se díky horkému vzduchu nad plochou propadla Avie S-199.56 tr.č. DA-04 pilota por. Rudolfa Mládka přibližně z výšky 5 metrů. Letoun musel být opraven.
23.7.1952 měl čtyřčlenný roj mezků přeletět z Plzně do vojenského prostoru Brdy kvůli nacvičování spolupráce s protiletadlovými dělostřelci. Pilot npor. Ladislav Petráš nahlásil během přeletu poruchu motoru svého letounu Avia S-199.165 tr.č. PS-15 a musel provést nouzové přistání do terénu v blízkosti osady Trnové Dušníky. Porucha letounu spočívala v přerušení náhonu kompresoru.

4.8.1952 se por. Jiří Bílý účastnil nácviku navigačních letů ve výšce 8000m. U jeho Avie S-199.406 tr.č. PS-14 došlo k úniku chladící kapaliny. I přes značně omezený výhled z kabiny se mu podařilo nouzově přistát na ploše letiště. Letoun musel být zrušen.
Od 10.8.1952 pluky 22.lsd zavedly systém čtyřčlenných pohotovostních rojů na letištích Plzeň, Cheb a České Budějovice a nepřetržitě prováděly hlídkové lety podél pásma Šumava - Český les. Do konce srpna provedly pohotovostní roje 206 hlídkových letů.
14.8.1952 vylomil por. Jaroslav Plecitý při přistání v letounu Avia S-199.389 tr.č. EX-57 levou podvozkovou nohu. Letoun musel do opravy.

5.11.1952 byl poškozen cvičný letoun C-2. Při cvičných nočních okruzích nad Plzní pilot-intruktor por. Ladislav Kadlecovič nedoplňoval mezi jednotlivými lety palivo a povolil čerpání paliva z pomocných nádrží, což bylo zakázáno. Při druhém okruhu s posledním z pilotů, por. Miroslavem Nedomanským, došlo letounu palivo. Letoun dosednul do terénu ještě před okrajem letiště, došlo k menšímu poškození. Pilot - instruktor byl od pluku odejit 5 51.lsp na funkci pilota.

Npor. Prause nahradil ve funkci velitele pluku kpt. Miroslav Lindovský.

1953

30.9.1953 došlo k poruše motoru letounu CS-199.513 tr.č. BS-46 a následnému vynucenému přistání se zasunutým podvozkem na okraji obce Doudlevice, jižně od Plzně. Osádka kpt. Boris Rýdl a por. Bedřich Zugar nebyli zraněni, drobné škody na majetku způsobila jen odhozená přídavná nádrž letounu.

22.10.1953 byl pluk redislokován do Pardubic.

K 31.10.1953 byl stav letového parku 18.lsp následující:

Typ letounu1. letka2.letka3.letka4.letkacelkem
S-19942374140160
CS-199342312
C-2778830
C-1061---1
1954
V březnu 1954 byl v souvislosti s plánovaným přezbrojením na S-102 přejmenován na 18. letecký stíhací pluk proudový (VÚ 9668).

Vybraní piloti pluku byli vycvičeni pro vlekání rukávového terče a zacvičovali v tom příslušníky jiných pluků nad střelnicí Bělečko. Např. 10.8.1954 nejprve na terči vlečeném pilotem 18.slp cvičili střelbu piloti 6.slp z Mladé, kteří kvůli střelbám přeletěli na letiště do Pardubic. Další dny už vlekali terče piloti 6.slp.

21.7.1954 došlo během vzletu letounu S-199.265 tr.č. BS-2? k vylomení podvozkového kola. Letoun vybočil ze směru a přepadl na vrtuli. Drak letounu byl na zrušení. Pilot por. Ladislav Šumbera nebyl zraněn.

V září 1954 bylo ve stavu pluku:
  • 31 x Avia S-199,
  • 10 x C-2,
  • 35 x S-102.
Pluk tak měl ve stavu letadla, na která ještě nebyl přeškolen. Přeškolení na proudovou techniku, letouny S-102, začalo až v listopadu.

V listopadu 1954 pluk patřil pod velitelství 22. sld v Chrudimi, spolu s brněnským 3. slp a pardubickým 4. slp. Proběhlo přezbrojení pluku na letouny S-102.

Koncem roku 1954 byl velitelem pluku mjr. Miroslav Lindovský. Pluk měl k dispozici následující letouny:
9x C-2, 1x K-65, 3x CS-102, 28x S-102 a 1x C-5.

1955
12.8.1955 havaroval por. Zdeněk Hurník s letounem S-102 tr.č. EX-58 (výr.č.141570). Letoun se při nácviku prvků vyšší techniky pilotáže dostal do vývrtky, kterou pilot nezvládnul. Ve výšce 1.400m se katapultoval. Letoun dopadl v prostoru osady Lipce u Týnce nad Sázavou. Pilot se při katapultáži lehce zranil.

1956
1.2.1956 se během provádění přemetu dostal do vývrtky i pilot 4.letky por. Zdeněk Smetana s letounem S-102 č. VT-?? (výr.č. 141575). Pilot se ve výšce 1.000m katapultoval, letoun dopadl do lesa u Černé za Bory a byl zcela zničen.

23.4.1956 havaroval kpt. Anton Gendiar s letounem S-103 v.č.613647. Letounu vysadil motor kvůli zamrznutí palivového filtru. Pilot dostal pokyn, aby se katapultoval, který nesplnil a přistál do terénu u obce Záchlumí okr. Žamberk. Letoun se při přistání rozpadl na tři kusy a pilot byl přitom těžce zraněn.

29.8.1956 došlo k poškození letounu CS-102. Pomocník letovoda 18.slp kpt. Josef Ptáček při rychlém zajíždění na stojánku zachytil křídlem letounu o cisternovou Tatru T-111. Druným členem osádky letounu byl uzdravený pomocník velitele pluku kpt. Anton Gendiár.

Výnosem z 29.9.1956 se přestalo používat čs. Označení S-102, S-103 a CS-102 a přešlo se k sovětskému označování typu – MiG-15, MiG-15bis, UTI MiG-15, toto označování se začalo ve velké míře používat až od začátku roku 1957.

Na konci roku 1956 měl 18.slp ve stavu: 42x MiG-15, 10x MiG-15bis a 4x UTI MiG-15.

Posledním velitelem 18. slp byl mjr. Jozef Roth.

1957

K 1.4.1957 byly stavy letadel u pluku následující: 42x MiG-10, 21x MiG-15bis, 4x UTI MiG-15, 3x Jak-11 a 1x C-105.

Podle tehdy platného předpisu nesly letouny jednotlivých letek pluku následující označení příslušnosti letounů k útvaru (do 30.6.1957):

Velitelský roj - DA-01 a dále ( nejvýše -09)
1. letka - PS-10 a dále (nejvýše -29)
2. letka - BS-30 a dále (nejvýše - 49)
3. letka - EX-50 a dále (nejvýše - 69)
4. letka - VT-70 a dále (nejvýše - 89) - přiděleno až 8.11.1955 na základě Č.j 083698 MNO VL.

1958

Pluk byl v roce 1958 reorganizován na 18. stíhací bombardovací letecký pluk Pardubice, VÚ 9668. V podřízenosti přešel pod velitelství 34. sbold v Čáslavi.
Pluk byl vybaven letouny MiG-15 SB, MiG-15bis SB, MiG-15UTI a MiG-15bis R.
26.5.1958 musel kvůli pulzaci motoru přerušit start npor. Josef Hučík. Při brždění ale pilot spálil brzdy, přejel VPD, dostal se až za železníční trať Pardubice - Chrudim, kde se zcela zničený letoun zastavil.
Velením pluku byl pověřen kpt. Svatopluk Rozsypal.Dalšími veliteli pluku po něm byli pplk. Anton Lacika a mjr. Josef Roth. Přesné údaje o jejich funkčních obdobích nemám.

10.3.1959 na letecké střelnici Leština při nácviku útoku na pozemní cíl zachytil por. Dušan Komenda o vrcholky stromů. Vystoupal a katapultoval se. MiG-15 č.0439 byl zničen.
21.3.1959 došlo na letecké střelnici Bělečko ke katastrofě MiGu-15 č.0517, při níž zahynul npor. Jindřich Weber. Při vybírání zteče na pozemní cíl se neudržel svého vedoucího a zachytil o stromy.
K další letecké katastrofě došlo už 23.4.1959 během nácviku na leteckou přehlídku. Při provádění nízké levé zatáčky ve skupině došlo ke kontaktu křídla letounu MiG-15bis č.1550 se zemí. Pilot npor. František Lukáč srážku letounu se zemí nepřežil.

5.března 1962 havaroval MiG-15bisSB č.1818. Při ostrých střelbách na střelnici u Malacek došlo po odpalu rakty LR-55 k její okamžité explozi. Letoun začal hořet, pilot npor.Boris Freiss ještě stihnul vystoupat do bezpečné výšky a provést katapultáž. Letoun byl zcela zničen, pilot přistál na padáku nezraněn.
18.4.1962 odstartoval pilot por.Oldřich Trnka na letounu MiG-15 č.1841. Bohužel, v jeho letounu zůstala zajišťovadla katapultážního systému. Naštěstí zodpovědný technik tuto situaci ihned nahlásil a pilot bez potíží přistál. Technik byl kázeňsky potrestán.

14.3.1963 došlo k letecké katastrofě, při níž ztratil 18.sbolp jednoho pilota a dva letouny. Při nácviku zteče na vzdušný cíl ve výšce 6.500m došlo ke srážce s cílem nad osadou Krokčín. Vedený npor. Vnislav Vodička na MiGu-15SB č.1583 zahynul a kpt.Josef Slanina se úspěšně katpultoval z MiGu-15SB č.1827 a přistál na padáku u Velké Bíteše. (Pozn. takto čísla letounů přiděluje pilotům [7], v [8] jsou naopak.)

29.4.1963 (podle [8] 27.4.) havaroval další MiG-15SB 18.sbolp, tentokrát kvůli technické vadě pohonné jednotky. Pilot npor. Zdeněk Kadlec se musel katapultovat, na zem se dostal nezraněn. Jeho MiG-15SB č.1309 dopadl krátce po poledni blízko obce Sobiňov u Ždírce nad Doubravou.

17.2.1964 došlo ke katastrofě, při níž zahynuli dva piloti 1.letky a byla zničena 3 letadla.
Při nácviku létání za ztížených povětrnostních podmínek byl prováděn nácvik navádění na vzdušný cíl. Dva piloti, velitel letky a jeho zástupce čekali ve svých strojích (MiG-15bisSB č.1554 - mjr. Jan Jeřábek a č.1303 - kpt. Jan Jurečka) v určeném prostoru nad DPRNS Pardubice ve výšce 6000m na povely řídícího létání. Jiný pilot, npor. Jaroslav Pikal se ve stejné výšce výšce vracel na MiGu-15bisSB č.0526 z navigačního letu, řídící létání mu nedal žádné pokyny, ačkoliv se mu dvakrát ohlásil, a došlo ke srážce dvou strojů. Trosky z nich poškodily letoun třetí, mjr. Jeřábek a npor. Pikal zahynuli, kpt. Jurečka byl donucen opustit svůj letoun bez katapultáže "postaru" ve výšce 2.500m a v bezvědomí se na padáku dostal na zem. Trosky letounů dopadly v blízkosti Hrochova Týnce.
Od roku 1964 byl velitelem pluku pplk. Ladislav Sochor.

12.1.1965 měl velké potíže pilot npor. Pavel Bohuslav. Při letu na MiGu-15bis č.1836 došlo k zablokování řídící páky. Bohužel k tomu došlo během klesání a tak neovladatelný letoun mířil pod úhlem 65° k zemi a neustále zrychloval. Při rychlosti blížící se rychlosti zvuku došlo k uvolnění páky a pilot i stroj byli zachráněni. Příčinou zablokování kniplu byla zapomenutá kazeta do fotokulometu, která uvízla v uzlu centrálního řízení. Vibrace letounu na vysoké rychlosti pak tuto kazetu uvolnily.
V šedesátých letech pluk disponoval několika vrtulníky Mi-1. 21.6.1965 při přistávání s Mi-1 č.4009 (pilot pravděpodobně kpt. František Slípka) došlo k otáčení vrtulníku doleva. Příďový podvozek zachytil o zem a vrtulník následně tvrdě dopadnul. Došlo pouze k prasknutí vzpěry příďového podvozku.
15.7.1965 npor. Pavel Bohuslav zalétával MiG-15 č.1315 po opravě. Vyskytly se problémy s nakláněním stroje, stroj byl po zasunutí podvozku značně nestabilní. Časté prudké pravé náklony letounu pilot jen s obtížemi vyrovnával. Před přistáním ohlásil řídícímu létání vysunutí podvozku, samu akci však neprovedl a letoun dosedl na břicho. Letoun začal hořet, pilotovi se podařilo opustit ho nezraněn.
V září musel opustit na sedačce svůj MiG-15R i npor. Vojtěch Smolka. Při návratu z průzkumného letu mu při okruhu nad letištěm vysadil ve výšce asi 300m motor a pilot se katapultoval. Příčinou selhání motoru bylo ukroucení hřídele horního čerpadla, zřejmě v důsledku přítomnosti volné vody v palivu.
20.9.1965 havaroval MiG-15bisR č.3114. Ve vodorovném letu ve výšce 300m nad terénem došlo k náhlému vysazení motoru, pilot npor. Vojtěch Smolka se zbytkem rychlosti ještě vystoupal do výšky 450m a katapultoval se. Letoun dopadl v blízkosti obce Moravany. Příčinou havárie byl vysoký obsah vody v palivu, který zapříčinil zadření plunžů palivových čerpadel.
K 1. 10. 1966 pod 34. sbold patřil 2., 18. a 28. sbolp. Ve stavu 18.sbolp bylo 33 MiGů-15SB a 13 MiGů-15bis.
6.10.1965 odhodil kpt. Bohdar Táborský z letounu MiG-15SB namísto cementových pum rakety pro neřízené střely LR-130. Raketomety svůj nedobrovolný let přestály bez poškození a byly nadále používány.
Od 16. do 22.10.1965 probíhalo na území NDR velké spojenecké cvičení "Říjnová bouře". Za ČSLA se mimo jiné účastnily tohoto cvičení i příslušníci 18.sbolp Pardubice s letouny MiG-15bis. Vlastní vzlety byly prováděny ve dnech 20.-22.10.1965 za nepříznivých povětrnostních podmínek. Piloti dosáhli výborných výsledků, velitelé letek mjr. Otto Vandl a mjr. Rudolf Lev byli odměněni věcným darem s věnováním, dalšími odměněnými byli i starší inženýr pluku mjr. Vladislav Kroupa a letovod VS pluku mjr. Stanislav Sfodia.

14.1.1966 odpadl po startu překryt přední části kabiny letounu MiG-15UTI. Pilot por. Pavel Pilný špatně dorazil páku překrytu a tak hned musel jít na přistání. Překryt byl nalezen a opraven.

13.1.1967 se málem srazil startující MiG-15 s Tatrou T-111. Při nočním létání řidič tatry vjel na VPD a jen díky pozornosti pilota (kpt. Karel Kočí), který si všimnul většího počtu světel v dálce, než bylo obvyklé, nedošlo ke srážce.
21.3.1967 vnikl do kabiny MiGu-15bis č.3614 hustý horký dým. Kpt. Josef Černý jím byl natolik omámen, že nějakou chvíli neměl letoun plně pod kontrolou, teprve po odhermetování kabiny se situace ustálila a pilot přes mraky sestoupil a urychleně přistál.
V dubnu 1967 ukončil útvar letovou činnost a letouny a pozemní technika byly přesouvány k jiným útvarům.
S účinností k 1.9.1967 byl 18.sbolp zrušen.

[1] „Zrušená křídla“ - Miroslav Lorenc, Stanislav Rogl; Votobia, Olomouc 2000; ISBN 80-7198-405-1
[2] „Přežij, pilote!“ - Ladislav Sochor; Erika, Praha 2002; ISBN 80-7190-745-6
[3] „Československé vojenské letectvo 1945 – 1957“ - Miroslav Irra, Jaroslav Matoulek, Stanislav Vystavěl; Vydavatelství Jan Máče, Praha 2004; ISBN 80-903508-0-1
[4] Články Stanislava Vystavěla ze serverů www.vrtulnik.cz a www.valka.cz
[5] Internet – www.vojenstvi.cz, různé články a diskusní příspěvky.
[6] „MiG-15, 1.díl“ - Miroslav Irra; Jakab, Nevojice 2006; ISBN 80-903637-4-1
[7] „Ocelový hřebec MiG-19 a československé letectvo 1958 - 1972" - Libor Režňák; Svět křídel, Cheb 2008; ISBN 978-80-86808-45-1
[8] „MiG-15, 3.díl“ - Miroslav Irra; Jakab, Nevojice 2007; ISBN 978-80-87161-+01-2
[9] „Stříbrný tryskáč MiG-15" - Libor Režňák; Svět křídel, Cheb 2012; ISBN 978-80-87567-14-2
[10] „„Mezek" Avia S/CS-199, 2.díl" - Miroslav Irra; Jakab, Nevojice 2012; ISBN 978-80-87350-09-6


Poslední aktualizace: