Historie pardubického letiště

Mnichovská krize

13.9.1938 přelétly z Hradce Králové na letiště Pardubice části 73. a 74. bombardovací letky Leteckého pluku č.6 vyzbrojené bombardéry B-71.
Po přeletu byly letouny rozmístěny po okraji letiště a mužstvo začalo budovat okopy. V případě napadení wehrmachtem měly letky za úkol bez stíhacího doprovodu napadnout asi 9 letouny B-71 nádraží v Breslau.

V Semtíně byly pravděpodobně v době mezi 13. a 15.9.1938 dislokovány dvě stálé roty kulometů proti letadlům (srKPL) a to 1/4 (1.srKPL 4. pěšího pluku) a 2/48 (2. srKPL 48. pěšího pluku). Každá rota měla disponovat 12ks 7,92mm kulometů vz. 26, rozdělených do tří čet. K 30.9.1938 byly tyto roty podřízeny skupině OPL II/154.

20.9.1938 přiletěli na pardubické letiště sovětští letci na rekognoskaci letiště. Byla to delegace vedená zástupcem velitele vojenského letectva SSSR Jakovem Smuškevičem. Jeden ze sovětských letců si údajně vyzkoušel let s Avií B-534.

V době všeobecné mobilizace (23.9.1938) byla zrušena Letecká brigáda, většina velitelství pluků a některá velitelství perutí. Vznikly nové letky složené ze záložníků. Do 24 hodin po vyhlášení mobilizace mělo být letectvo rozptýleno ze svých mírových základen na mobilizační letiště.

K 29.9.1938 (16.00) byl stav následující:

Peruť III/4 měla krycí jméno „Kazatel“, její letky přísluší k bojovému letectvu 1. armády (velitel brig.generál Karel Janoušek), bojovým úkolem letek bylo stanoveno „stíhání a bitevní nálety ve vymezeném úseku“. Velitelem perutě byl v tuto dobu mjr.Alexander Hess.

46. stíhací letka – krycí jméno „Divadlo“, 10x B-534
velitel kpt.Rajmund Orel
mírové letiště Pardubice, mobilizační Přelouč a Bohdaneč, záměnné Veltrusy

47. stíhací letka – krycí jméno „Dobyvatel“, 10x B-534
velitel npor.František Weber
mírové letiště Pardubice, mobilizační letiště Klešice u HM nebo Kralupy nV, záměnné Veltrusy

48. stíhací letka – krycí jméno „Generál“, 10x B-534
velitel škpt. Bílek, posléze (od 28.9.?) npor. Formánek
mírové letiště Pardubice, mobilizační letiště Přelouč (Kobešov) a Veltrusy, záměnné Zdiby, Bykov

50. stíhací letka – krycí jméno „Demokrat“, 10x B-534
byla do 29.9.1938 12.00 u bojového letectva 1. armády na letištích Kralupy, Veltrusy a Brázdím, ale poté jako součást TOPL (Teritoriální obrana proti letadlům) přeřazena s úkolem obrany okrsku „D“ Trenčín
mírové letiště Pardubice [4], mobilizační letiště Trenčianské Biskupice, záměnné Silhoť, Žilina.

Podle „Všeobecného operačního rozkazu č.1 z 28.9.1938 07.35hod“ (velitel letectva 1.armády brig.gen. Karel Janoušek) se měla peruť III/4 přesunout do večera na letiště kralupy a Veltrusy, ale dle [1, 4] se kpt. Orel přesunul do Přelouče, ostatní zůstali.

V době mobilizace došlo k posílení PL obrany Exposie Semtín (základní obranný obvod TOPL krycí název „Brožík“) 3 bateriemi protiletadlových děl, dvěmi světlometnými četami a třemi rotami velkorážních protiletadlových kulometů. Zřejmě šlo o části pluku 154, jehož II. a III. oddíl měly být dle mírové organizace čs. armády dislokovány v Pardubicích. II. oddíl měl být vyzbrojen kanóny 8 cm vz. 37 a 8,35 cm vz. 22. III. oddíl potom kanóny 7,5 cm vz. 37. IV. světlometnáý oddíl měl být dislokován v Hradci Králové, ale je otázkou, nakolik byly tyto plány naplněny vzhledem k mobilizaci, mnichovské krizi, ale i váznoucím dodávkám kanónů.

Od 15.10.1938 byla peruť III/4 odvelena ke 3.armádě s úkolem ostrahy státní hranice v úseku od Váhu po čáru Ballasagyarmat – Čechovce – Lietava – Pliešovec.

[1] „Historie letiště v Pardubicích od jeho vzniku do roku 1945" - Pavel Petr; Zprávy Klubu přátel Pardubicka 7-8/1999
[2] „Vzduch je naše moře“ - Jiří Rajlich, Jiří Sehnal; Naše vojsko, Praha 2002; ISBN 80-206-0589-4
[3] „Pardubické letiště v mobilizaci roku 1938“ - Miroslav Vostatek; Zprávy Klubu přátel Pardubicka 5-6/1989
[4] „Československé letectvo v roce 1938“ - Miloslav John; Baroko & Fox, Beroun 1996; ISBN
[5] www.vojenstvi.cz


Poslední aktualizace: