Historie pardubického letiště

Letecký pluk 4, III. peruť

Nastálo se bojová vojenská letadla československé armády nastěhovala na pardubické letiště dne 1.10.1937.
V tento den vznikly 46., 47. a 48. stíhací letka jako třetí peruť (III/4) Leteckého pluku č.4 (stíhacího). Vyzbrojeny byly Aviemi B-534 (pravděpodobně IV.varianty).
Znakem Leteckého pluku č.4 byl modrý lev na bílém poli, přičemž jsou známy přinejmenším tři varianty lva.

46.stíhací letka (trupové označení písmeno G, modrý vrtulový kužel se třemi červenými pásky)
47.stíhací letka (písmeno H, žlutý vrtulový kužel)
48.stíhací letka (písmeno J, zelený vrtulový kužel)

Některé zdroje [1, 4] uvádějí v tomto období na letišti ještě dislokaci 50. stíhací letky (písmeno K), vyzbrojené taktéž Aviemi B-534. Ale podle [2] byla 50. stíhací letka dislokována do ledna 1938 v Hradci Králové, posléze na letišti Praha-Kbely, pod II/4 (příslušnost pod II/4 potvrzuje i [4]). Dále [2] uvádí, že do roku 1934 existovala jako 34.letka Leteckého pluku č.2. a 14.8.1934 byla přeřazena pod Letecký pluk č.4 a teprve v lednu 1938 přeznačena na letku 50.

V roce 1937 bylo letiště zařazeno do tzv. letecké báze určené pro přijetí francouzských bombardovacích letadel v případě války s Německem.

V lednu 1938 pluk podléhal Letecké brigádě pod velením brig.gen. Karla Procházky. Od 5.1.1938 taktéž na letišti sídlilo velitelství III. perutě leteckého pluku 4.
Po vyhlášení mimořádných opatření 21.5.1938 byly smazány (přetřeny) plukovní znaky a letouny nadále nesly jen kód označující příslušnost k letce a číslo letounu. Plukovní znaky již do začátku okupace nebyly obnovoveny.
Do září bylo letiště dokončeno a plně vybaveno, včetně pozemního zabezpečení a kasáren. Situaci za mnichovské krize se věnuje jiný článek.

Mezi piloty 47.letky byl od roku 1938 i desátník Zdeněk Škarvada. Byl jedním z pilotů, kteří se mimo běžného výcviku na Avii B-534 věnovali výcviku vyšší pilotáže na letounech Avia B-122. Během působení na pardubickém letišti byl povýšen do hodnosti četaře (1.5.1938) a jmenován polním pilotem - letcem (1.9.1938). Po okupaci odešel přes Polsko (kde byl krátce v řadách polského letectva), Rumunsko, Ukrajinu, SSSR, Turecko, Egypt, Port SAID, Bombay, a dále lodí kolem Afriky do Velké Británie, kde se stal příslušníkem 310.čs. stíhací peruti RAF. Jeho další životopis zde v tuo chvíli prezentovat nebudu, je mimo rámec těchto stránek a je popsán např. zde. Jen připomenu, že jako témeř všichni bývalí piloti RAF byl po válce perzekvován, částečné rehabilitace se dočkal v roce 1968 a plné až v roce 1990, kdy byl jmenován do hodnosti brigádního generála.

Generál Zdeněk Škarvada

Brigádní generál v.v. Zdeněk Škarvada. Zdroj: Univerzita obrany.


Definitvně velitelství III. perutě leteckého pluku 4 i všechny tři "pardubické" letky skončily svou působnost na pardubickém letišti k 31.7.1939, kdy byla po okupaci československá branná moc zlikvidována a veškerá technika připadla ve prospěch okupantům.

[1] „Historie letiště v Pardubicích od jeho vzniku do roku 1945" - Pavel Petr; Zprávy Klubu přátel Pardubicka 7-8/1999
[2] „Vzduch je naše moře“ - Jiří Rajlich, Jiří Sehnal; Naše vojsko, Praha 2002; ISBN 80-206-0589-4
[3] „Pardubické letiště v mobilizaci roku 1938“ - Dr.Miroslav Vostatek; Zprávy Klubu přátel Pardubicka 5-6/1989
[4] „Československé letectvo v roce 1938“ - Miloslav John; Baroko & Fox, Beroun 1996; ISBN
[5] www.vojenstvi.cz
[6] Webové stránky Města Prostějov - Slavné osobnosti města


Poslední aktualizace: