Historie pardubického letiště

Letecká vojenská akademie, VÚ 4640
Historie

1945

Na základě výnosu čj.14.401 Hl.št/vel.let.1945 ze dne 29.8.1945 byla ke dni 15.9.1945 v Hradci Králové zřízena Letecká vojenská akademie. Sídlit měla v prvorepublikových kasárnách ve Věkoších, v blízkosti letiště. Z důvodu rozsáhlých oprav kasárenských budov byla ale dočasně redislokována do Havlíčkova Brodu. Prvním velitelem LVA se stal plukovník letectva Jaroslav Plass.

Úkolem LVA bylo v tříletém studiu a výcviku vychovat piloty v hodnosti poručíka letectva. Frekventanti LVA měli výsadu užívat během výcviku titul „letecký akademik“.

Součástí LVA byla Škola na důstojníky letectva v záloze, zřízena k 1.11.1945 dle výnosu VL čj.16.549 ze dne 3.10.1945. Měla připravovat záložní důstojníky letectva v odbornostech navigátor a technik v šestiměsíčním teoretickém studiu. Začala působit v Prostějově v Leteckém učilišti, ale od 1.10.1946 byla umístěna v Pardubicích. Posledním nástupním ročníkem ŠDLZ byl ročník 1948.

1.10.1945 zahájila LVA v Havlíčkově Brodě činnost nástupem prvního ročníku akademiků.

1946

1.2.1946 se LVA přesunula z Havlíčkova Brodu do svého opraveného působiště v Hradci Králové.

V průběhu roku (přesné datum neznám, ale předpokládá se, že v souvislosti s přesunem z Havlíčkova Brodu do Hradce Králové) se velitelem LVA stal plk. gšt. Karel Náprstek.

15.5.1946 byl zahájen elementární pilotní výcvik NR45 (nástupní ročník 1945) na letišti v Hradci Králové. Probíhal na dvouplošných letounech C-4 (Bücker Bü-131D).
31.5.1946 došlo k havárii letounu C-4. Stroji asi 200m od letiště v Hradci Králové vysadil motor. Piloti ppor. Šnobl a rt. Koblížek ještě navíc špatně odhadli výšku. Letoun se při přistání obrátil na záda a byl těžce poškozen. Piloti vyvázli jen s lehkými zraněními.

3.6.1946 byl při přistání krátký voj. ak. Rastislav Eckler na letounu C-4.1, příkop silnice Rusek - Pouchov letoun silně poškodil.
17.6.1946 nacvičovali na letounu C-4.16 nouzové přistání šrtm. Žižka a voj. ak. Janoušek. Při jednom pokusu motor vysadil a letoun dosedl 2 km východně od Hradce Králové s poškozeným podvozkem a vrtulí.
28.6.1946 žáku Františku Kristovi utekl letoun C-4.5 tr.č. A-5 při přejezdu betonové dráhy. Došlo k poškození podvozku, pravého křídla a vrtule.

1.7.1946 vysadil při startu motor letounu C-4.2. Letoun se obrátil na záda, došlo k poškození podvozku, křídla i motoru. Piloti rtm. Ladislav Kuska a voj. ak. Vladimír Valla nebyli zraněni.
25.7.1946 musel nouzově přistát voj. ak. Jan Červený s letounem C-4. Došlo k utržení ojniční hlavy čtvrté ojnice.

14.8.1946 kvůli zablokování pravého kola utekl při přistání doprava letoun C-2.233. Piloty byli mjr. let. Vladimír Nedvěd a škpt. let. Jaromír Daněk.
21.8.1946 havarovali rtm. let. Milan Procházka a voj. ak. Václav Kreisman s letounem C-104 tr.č. A-34. Pravděpodobně již dříve byla deformována pravá spodní vzpěra. Bylo poškozeno křídlo, zlomeno bylo několik žeber.

15.9.1946 byl ukončen elementární výcvik NR45 v Hradci Králové.
23.9.1946 vysadil motor letounu C-4 tr.č. A-10. Pilot šrtm. Žižka musel nouzově přistát asi 4km od Brandýsa nad Orlicí, u obce Dobrá Voda. Bylo poškozeno spodní křídlo a podvozek. Na palubě letounu byl ještě mechanik voj. Pavlas.

V říjnu 1946 byl zahájen pokračovací výcvik NR45 na letišti v Hradci Králové. Akademici k výcviku používali převážně C-2 (Arada Ar-96).
25.10.1946 byl poškozen při přistání letoun C-4.5. Praskla zadní výztužná vzpěra podvozku a tři žebra. Na palubě letounu byli piloti rtm. let. Karel Svoboda a voj. ak. Gustav Černý.
31.10.1946 musel nouzově přistát voj. ak. Šuškevič s letounem C-104.28. Pilot ztratil rychlost a musel letoun posadit asi 100m od obce Dohalice, SZ od Hr.Králové. Letoun musel být zrušen.

1947

24.1.1947 havaroval na letišti v Hradci Králové šrtm. Jan Gajdoš s letounem C-10.4. Byla zlomena vzpěra podvozku, došlo k poškození vrtule a pravého spodního křídla.

1.3.1947 byl zahájen elementární výcvik NR46 na letišti v Pardubicích, který skončil 21.7.1947. Byl prováděn hlavně na letounech C-104.
Přistávací plocha byla stále ještě travnatá. Mimo plochu byla nezahrnuta spousta kráterů po bombardování. Většina budov i hangárů byla rozbořena taktéž jako následek bombardování. Často docházelo k proseknutí pneumatiky letounu střepinou z bomby. Krátery po bombách byly nakonec zaházeny ručně – před vlastním přesunem do Pardubic jezdili akdamici o sobotách a nedělích provádět nezbytné terénní úpravy.
18.3.1947 museli nouzově přistát rtm.Josef Nejtek a ak. Svatopluk Rozsypal. Jejich stroji C-104.22 vysadil motor a museli se proto posadit do terénu u obce Barchov, asi 2km JZ od Pardubic.

10.4.1947 prasklo při pojíždění na letišti Pardubice závěsné oko levé podvozkové vzpěry letounu C-104.105 šrtm. Bohumila Skořepy a ak. Jiřího Patrného. Poškodil se podvozek a vrtule letounu.
16.4.1947 utekl škpt. let. Jaromíru Daňkovi po přistání na letišti v Hradci Králové letoun C-104.138. Zdeformovala se levá povozková vzpěra. Letoun byl v dílnách LVA opraven.
18.4.1947 se stalo úplně to samé ak. Václavu Maryškovi s letounem C-104.106 na letišti v Pardubicích. Jen byla navíc poškozena levá nosná plocha a bylo nutno vyměnit vrtuli.
22.4.1947 po tvrdším dosednutí kpt. let. Miroslava Laštovky na hradeckém letišti bylo poškozeno pravé spodní křídlo letounu C-4.6. Letoun byl opraven v LVA.
22.4.1947 se při výběhu po přistání po poryvu bočního větru stočil o 70° letoun C-104.40. Piloty byli šrtm. Karel Svoboda a ak. Antonín Greill. Letoun měl poškozený podvozek, byl opraven.
23.4.1947 utekl ak. Františku Kristovi letoun C-2B.608 po přistání na letišti v Hradci Králové. Došlo k poškození křídla, podvozku a vrtulové hřídele.
23.4.1947 opět v Hradci Králové v noci dosedli šrtm. Julius Ficht a prap. Václav Brand na letounu C-2B.620 tak tvrdě, že poškodili obě nohy podvozku. Letoun byl opraven v LVA.
30.4.1947 byl zástupcem velitele 3. Výcvikové letky v Pardubicích jmenován škpt.let. Ladislav Bobek, bývalý noční stíhač u 68. peruti RAF, nositel mnoha vyznamenání včetně DFC .

2.5.1947 rtm. let. František Bříza a ak. František Bouček s letounem C-2.602 nouzově přistáli v blízkosti Lipovce u Blanska z důvodu přerušení přívodu paliva. Pravděpodobně vznikla závada na redukčním ventilu palivové pumpy. Letoun musel být revidován.
2.5.1947 prováděl šrtm. František Bosmanský nácvik nouzového přistání, při kterém vysadil motor letounu C-104.81. Při přistání ještě zachytil o elektrické vedení. Poškozený letoun dosednul u mostu přes Labe S od Pardubic . Byla poškozena vrtule a kryt motoru, obojí opravili v dílnách LVA.
10.5.1947 ak. Mošna s letounem C-104.111 zachytil při přistání na letišti v Pardubicích podvozkem o okrajovou stříšku. Letoun měl poškozen podvozek a motorové lože.
10.5.1947 vysadil motor letounu C-104.83. Ak. Ondřej Šustek s ním nouzově přistál u silnice Lázně Bohdaneč – Přelouč. Po opravě byl letoun přelétnut do Pardubic.
12.5.1947 byl na pardubickém letišti poškozen letoun C-104.85. Praskla zadní vzpěra levé podvozkové vzpěry.
12.5.1947 při rolování na letišti v Hradci Králové se zavřel podvozek letounu C-2.134. Osádku tvořili kpt. let.Ladislav Smejkal a kpt. Julius Drozd. Letoun byl opraven.
15.5.1947 se v Pardubicích srazily na zemi dva letouny - ak. Janu Daňkovi utekl po přistrání jeho stroj C-104.108 a narazil do stojícího letounu C-104.38 s ak. Františkem Bednaříkem v kabině. Letoun č.108 měl poškozenu pravou spodní plochu a letoun č. 38 levou vzpěru. Oba letouny byly opraveny.
15.5.1947 musel kvůli poškození bovdenu ke splynovači nouzově přistát letoun C-104.46 u Lázní Bohdaneč. Po odstranění závady byl stroj přelétnut do Pardubic.
19.5.1947 byli při havárii letounu C-104.105 těžce zraněni rtm. let. Meduna a ak. Stibor. Při nácviku bezpečného přistání jim vysadil motor a narazili do stožáru vysokého napětí asi 3km Z od letiště Chrudim. Letoun byl zrušen.
20.5.1947 vysadil ak. Janu Gučikovi motor jeho letounu C-2.631. Letoun musel být opraven.
20.5.1947 při startu havaroval ak. Jan Dohnal na stroji C-2.512. Při startu z letiště v Hradci Králové praskla duše kola hlavního podvozku, letoun se stočil a podvozek se zavřel. Letoun byl opraven.
20.5.1947 po ztrátě orientace nouzově přistál ak. Jiří Kelbl na letounu C-2.504 v prostoru Chlumce. Letoun byl následně přelétnut instruktorem do LVA.
21.5.1947 se při akrobacii ulomila kladka nožního řízení letounu C-2B.626. Ak. Jaroslav Vítek přistál jinak nepoškozen na letišti v Josefově.
29.5.1947 nouzově přistáli šrtm. Kohoutek a ak. Procházka na stroji C-2B.538. Žák pravděpodobně nepřepnul palivový kohout a motor vysadil. Piloti nouzově přistáli bez podvozku S od Ostředku, okr. Milevsko . Byl poškozen olejový chladič a kryty podvozku. Letoun byl opraven.
31.5.1947 havaroval ak. Juraj Lipták na letounu C-104.84 na letišti Pardubice. Letoun pilotovi utekl doleva a podvozek se vyvrátil.

5.6.1947 vysadil za letu motor letounu C-2.531 a piloti rtm. Janoušek a ak. Jaroslav Vítek nouzově přistáli SZ od Všestar, okr. Hradec Králové. Letoun byl opraven.
9.6.1947 na letišti v Hradci Králové přistáli se zataženým podvozkem na stroji C-2B.630 šrtm. let. Julius Fichtel a ak. Bartoš.
9.6.1947 se při nočním létání v Hradci Králové opět na zemi srazily dva letouny. C-2B.536 s rtm. let. Otto Vaníčekem a ak. Anton v kabině a C-2B.532 pilotovaný osádkou rtm. let. Ján Bielopotocký a ak. Jan Gučík. Stroj č.536 byl opraven v LVA, stroj č.532 museli opravit ve výrobním závodě.
10.6.1947 při nočním létání na pardubickém letišti utekl do leva letoun C-104.134 rtm. let. Františka Krejčího a ak. Vítězslava Krikaly. Bylo poškozeno pravé spodní křídlo, podvozkové vzpěry i vrtule. Letoun byl opraven.
11.6.1947 havaroval JZ od Horek u Chrudimi ak. Jaroslav Kubiš s letounem C-104.137. Příčinou nehody byla pilotova letecká nekázeň, pilot byl vyloučen z LVA, letoun musel být zrušen.
14.6.1947 přistáli na hradeckém letišti bez vysunutého podvozku rtm. Josef Janoušek a ak. Štefan Jaduť na letounu C-2B.548. Drak letounu opravili v LVA, motor musel do výrobního závodu.
17.6.1947 opět v Hradci Králové a úplně stejně dopadl ak.Steva Mikeska a stroj C-2B.627. Po přistání bez podvozku museli drak letounu opravit v LVA, motor odvezli do výrobního závodu.
17.6.1947 nouzově přistál ak. Jaroslav Valášek s letounem C-104.24 u Benešovic, 2km J od Přelouče. Pravděpodobně došlo k přechlazení motoru při akrobacii. Letoun byl přelétnut na letiště, po prohlídce bez závad.
18.6.1947 se při nouzovém přistání se zataženým podvozkem Z od letiště v Hradci Králové těžce zranili šrtm. Jaroslav Lovetínský a ak. Boris Kasák. Příčinou poruchy letounu C-2B.610 byl nedostatečný přívod paliva. Letoun byl opraven ve výrobním závodě.
18.6.1947 utekl po přistání v Pardubicích stroj C-104.120. Osádku tvořili kpt. let. Bohumil Netopil a ak. Vítězslav Krikala. Byla ohnuta levá podvozková noha a poškozeno závěsné kování. Letoun byl opraven.
21.6.1947 po přistání na letišti v Pardubicích byl vylomen podvozek letounu C-104.121, v jehož kabině seděli šrtm. Josef Balvin a ak. Mazanec. Letoun byl opraven v LVA.
23.6.1947 praskl ak. Svatopluku Rozsypalovi po přistání v Pardubicích podvozek letounu C-104.32. Letoun byl opraven v LVA.
24.6.1947 havaroval SZ od Hradce Králové ak. Alois Pumperla na letounu C-2B.505. Letounu vysadil motor. Poškození bylo tak velké, že musel být zrušen.
26.6.1947 po vysazení motoru letounu C-104.80 přistál ak. Václav Kopanica u obce Čepí, 3km J od letiště Pardubice. Letoun byl následně přelétnut na letiště.
28.6.1947 při nočním létání v Hradci Králové přistál ak. Bohumil Firtch se strojem C-2B.627 bez vysunutého podvozku. Letoun byl v dílnách LVA opraven.
28.6.1947 při stejném nočním létání došlo ke srážce dvou letounů na zemi. Ak. Jan Dohnal v letounu C-2B.609 najel do stroje C-2B.611, v jehož kokpitu seděl ak. Miloš Hrbek. Oba dva stroje byly opraveny.

15.7.1947 při nočním létání zahynul ak. Antonín Roupec. Asi 4km SV od letiště Hradec Králové vysadil motor letounu C-2.116. (Pozn. [13] uvádí jméno pilota Roup a katastrofu datuje o rok dříve - 15.7.1946)
18.7.1947 při nácviku střelby na pozemní cíl v cílovém prostoru Milovice narazil do země letoun C-2B.504. Rtm. Otto Vaníček a ak. Jiří Kelbl zahynuli.
23.7.1947 severně od Jaroměře nouzově přistáli škpt. Josef Lorenc a ak. Miloslav Kacl se strojem C-2B.567 tr.č. A-167. Letounu vysadil motor a piloti museli nouzově přistát bez podvozku. Letoun byl opraven.

8.8.1947 havaroval při přistání letoun CS-99.516 s osádkou npor. Karol Ševčík a prap. Štefan Zúber. Při intenzivním brždění došlo k zablokování pravého kola. Osádka byla zraněna, letoun byl zrušen.
18.8.1947 došlo v Pardubicích k havárii letounu CS-99.516c pilotovaného škpt. let. Bohumilem Holubcem. Letoun kvůli špatně seřízeným brzdám při přistání utekl, došlo k havárii. Drak letounu byl zničen, motor odeslán do továrny na opravu.

1.9.1947 byl zahájen v Pardubicích bojový výcvik NR45 na letounech S-89, C2 a C3. Na letounech spitfire akademici cvičili okruhy, akrobacii, skupinovou slétanost a navigační lety.
26.9.1947 byl v Pardubicích poškozen S-89 tr.č. A-701 (výr.č. TE510). Letoun byl opraven, bližší údaje mi nejsou známy.

2.10.1947 došlo k MU v souvislosti s letounem S-89 tr.č. A-725 (výr.č. TE569). Pilotem byl ak. Jozef Kocmunda.
7.10.1947 opět v Pardubicích let.ak. Jadut poškodil S-89 tr.č. A-726 (výr.č. TE573). Letoun byl opraven, bližší údaje mi nejsou známy.
9.10.1947 při startu v Pardubicích příliš potlačil ak. Josef Kocmunda a S-89 tr.č. A-732 (výr.č. PT621)přišel o listy vrtule.Letoun byl opraven.
9.10.1947 musel nouzově přistát ak. František Suchý s letounem C-2B1.534 tr.č. A-134 na hradeckém letišti. Letoun byl pravděpodobně zrušen.
13.10.1947 se po přistání na hradeckém letišti zavřela podvozková noha letounu C-2B1.625. Pilot ak. Petr Vodseďálek měl prý navíc zablokované nožní řízení pouzdrem na rakety. Drak letounu musel být opraven ve výrobním závodě, motor byl revidován.
13.10.1947 se na pardubickém letišti prováděla motorová zkouška letounu C-2B1.410. V kokpitu letounu byl voj. Karel Sýkora. V průběhu se vysmekl zarážecí špalek a letoun narazil do dalšího stroje. Nikdo nebyl zraněn a poškozen byl nakonec jen stroj výr.č. 410. Byl u jednotky opraven.
14.10.1947 řešili poruchu motoru za letu škpt. Lorenc a ak. Bílek. K události došlo asi 12km V od Řevničova, okr. Slaný. Letoun C-2B1.626 musel být opravenve výrobním závodě.
14.10.1947 ak. Oldřich Kuře při startu příliš potlačil a letounu S-89 tr.č. A-729 (výr.č. SL630)urazil listy vrtule. Letoun byl u domácí jednotky v Pardubicích opraven.
17.10.1947 vlivem nepozornosti pilota ak. Jana Hrazdila zachytil při přistání na pardubickém letišti letoun S-89 tr.č. A-705 (výr.č. TE521) křídlem o startovací vůz. Motor byl opraven, ale letoun musel být zrušen.
23.10.1947 vysadil motor pardubickému letounu S-89 tr.č. A-720 (výr.č. TB439) pilotovanému ak. Antonínem Lacikou. Motor byl zaslán k revizi.
23.10.1947 nepřepnul čerpání paliva na přídavnou nádrž ak. Vlastimil Fořt a letounu C-2B1.652 z letiště Hradec Králové tak vysadil motor. Při přistání se navíc zavřel podvozek a drak letounu pak museli opravit ve výrobním závodě.
24.10.1947 ak. Miloš Liška poškodil při tvrdém přistání na hradeckém letišti letoun C-2B1.533.
25.10.1947 kpt. let. Smejkal a škpt. let. Čech urazili na letišti v Hradci Králové po přistání vlivem bočního větru podvozek letounu C-104.85.
31.10.1947 došlo při nácviku skupinové slétanosti k havárii S-89 tr.č. A-723 (výr.č. SL660) ze stavu LVA v Pardubicích. Letoun dopadnul na pole (louku) poblíž cesty v bažantnici u Heřmanova Městce. Pilot, posluchač LVA Zdeněk Štícha, havárii nepřežil. Letoun padal pod plným plynem přímo k zemi, pilot asi neměl kontrolu nad letounem, nepokoušel se o nouzové přistání ani opustit letoun. Předpokládá se, že při letu došlo vlivem přetížení k odkrvení mozku, částečné ztrátě vidění, možná i krátkodobému bezvědomí.

1.11.1947 se velitelem Letecké vojenské akademie stal plk.let. František Rypl.
17.11.1947 při nočním létání na pardubickém letišti řešili nouzovou situaci npor. let. Ľudevít Dobrovodský a ak. Alois Pumprla na letounu C-2.518. Motor letounu vysadil a tak museli nouzově přistát do terénu bez podvozku. Letoun byl silně poškozen, motor byl nakonec revidován, ale letoun samotný byl zrušen.
26.11.1947 došlo k poškození letounu C-2B 1.650 . Osádku tvořili prap. let. Karel Sýkora a ak.Jiří Mates. Piloti měli mít problémy způsobené špatným počasím, letoun musel být opravován , ale další údaje mi nejsou známy.

8.12.1947 při přistání ak. Milana Vodáka s letounem C-2B1.501 v Pardubicích praskla pneumatika. Letoun musel být opraven.
11.12.1947 byli lehce zraněni kpt. Rostislav Kaňovský a ak. Klement Božík. Museli nouzově přistát, letounu C-2B1.591 z pardubického letiště vysadil motor, zadřel se pístek čerpadla. Motor byl revidován, letoun byl zrušen.

1948

Od 1.2. 1948 působily v Hradci Králové 1. výcviková letka (elementární a pokračovací výcvik) a Provozní letka 1. V Pardubicích zase 2. (bojový výcvik) a 3. (navigační výcvik) výcviková letka a Provozní letka 3. Provozní letky byly rozděleny do čet pro jednotlivé druhy výcviku u letek.

V březnu byl přesunut bojový výcvik NR45 s letouny spitfire z Pardubic do Malacek na letiště Nový Dvor, jako jeden z důvodů byla uvedena i absence betonové VPD v Pardubicích. V Malackách fungovala Letecká střelecká škola, která zajišťovala ostrý střelecký výcvik pro akademiky z LVA i piloty z Leteckého učiliště v Prostějově.

15.3.1948 byl velitelem Výcvikové peruti LVA s detašmánem v Malackách jmenovám pplk. Mikuláš Guljanič. Za tři měsíce se přesunul do Pardubic, kde zastával taktéž funkci veiltele výcvikové peruti.
22.3.1948 byl zahájen elementární výcvik NR47.
24.3.1948 došlo v Malackách k MU letounů S-89 tr.č. A-733 (výr.č. SL664) a S-89 tr.č. A-728 (výr.č. TE562). Bližší údaje nemám k dispozici.
25.3.1948 havaroval v Malackách ak.Rudolf Janda na letounu S-89 tr.č. A-726 (výr.č. TE573). Letoun byl opraven.

2.4.1948 na letounech S-89 ze stavu LVA uletěli do zahraničí instruktoři LVA kpt. Jaroslav Slepica (tr.č. A-722, výr.č. SL657) a npor. Josef Jílek (tr.č. A-732, výr.č. PT621). Piloti využili příležitosti během přeletu z Pardubic do Malacek. Letouny byly vráceny.
14.4.1948 nastala v Malackách MU v souvislosti s letounem S-89 tr.č. A-714 (výr.č. SL662). Bližší informace opět nemám k dispozici.
15.4.1948 v Malackách havaroval letoun S-89 tr.č. A-701 (výr.č. TE510). Musel být zrušen.
20.4.1948 došlo v malackách k MU v souvislosti s letounem S-89 tr.č. A-734 (výr.č. TE574).

V květnu, po skončení výcviku na spitfirech, se vrátili akademici z Malacek. Z cca 200 hodin nalétaných posluchači tohoto ročníku jich každý posluchač nalétal na spitfiru 15-20.

6.6.1948 bylo vyřazeno prvních 93 absolventů LVA nástupního ročníku 1945.

16.6.1948 skončil pokračovací výcvik NR46 v Hradci Králové.

Letní měsíce na letišti v Hradci Králové proběhly ve znamení intenzivního tréninku izraelských pilotů v rámci akce "Důvěrné Izrael". I při něm docházelo k mimořádným situacím:

20.7.1948 nezvládl přistání Maxmilian Ruff a propadl se s letounem C-2B.521 tr.č. A-171 asi z výšky 1,5m. Letoun byl hodně poškozen (vyvrácený podvozek, proražená náběžná hrana, zlomená vrtule atd.), ale byl opraven.
20.7.1948 Solomo Marmoresh DI po přistání předčasně stočil letoun C-2B.531 mimo dráhu. Letoun byl také hodně poškozen (téměř shodně jako předchozí stroj) a byl také opraven.
21.7.1948 nezvládl pilot Zivel Cvi větší odskočení při přistání letounu C-2B.516. Letoun skončil s vyvráceným podvozkem, zlomenou vrtulí a ohnutým motorovým ložem. Byl opraven.
23.7.1948 začal za letu vynechávat motor letounu C-2B.623 tr.č. A-123. Pilot Daniel Aloni po ztrátě orientace zvolil nouzové přistání do pole JZ od obce Chotělice. Pilot opustil letoun, ale nevypnul požární kohout ani magneta a letoun shořel.
17.8.1948 při nočním létání zatáhl omylem pilot Moshe Sidi podvozek letounu C-2B.582 a ten sednul na břicho. Došlo k uražení vrtule, deformaci klapek, a poškození pravého křídla. Letoun byl opraven.
20.8.1948 opět sednul letoun na břicho. Pilot Maxmilian Ruff zapomněl při přistání vysunout podvozek letounu C-2B.584 tr.č. A-194. Opět došlo k uražení vrtule, dále byl poškozen olejový chladič. Letoun byl opraven.
23.8.1948 byl na letišti v Hradci Králové pilot Ray Fuchs dlouhý při přistání s letounem C-2B.650, vyjel z dráhy a převrátil letoun. Byla uražena vrtule, poškozena směrovka a kabina letounu. Letoun byl ale i v tomto případě opraven.

Spitfiry začaly být postupně stahovány do Kunovic, kde byly připravovány na předání Izraeli. Při přeletu z Pardubic do Kunovic 30.8.1948 praskla při přistání pneumatika letounu S-89 tr.č. A-730 (výr.č. PL250).
Pokračovací výcvik bylo nutné provádět na letounech Avia S-199 a CS-199. Už v letních měsících 1948 proto na letiště v Pardubicích přiletěly první letouny CS-199. Výcvik na mezcích se zpočátku moc nedařil. Letouny byly obtížné na pilotáž, velký kroutící moment vrtule činil akademikům velké problémy, báli se na těchto strojích létat.
Do září 1948 bylo přeškoleno 10 poručíků nástupního ročníku 1945 na letoun S-199.

1.9.1948 byl velitel LVA plk. František Rypl povýšen do hodnosti brigádního generála.
V září začal bojový výcvik ročníku 1946 na S-199. Velitelem tohoto výcviku se stal škpt. Zdeněk Škarvada.

8.10.1948 utekl startu v Pardubicích letoun S-199.345 doleva a převrátil se. Pilot rtm. Víťazoslav Petrivaldský zahynul při startu svého prvního samostatného letu na typu. Letoun byl opraven.
14.10.1948 v Pardubicích opět utekl letoun S-199 do strany, pilot jej předčasně odtrhl do vzduchu. Letoun při nízké rychlosti ztratil vztlak a převrátil se. Navíc ještě začal hořet. V jeho troskách zahynul ak. Josef Bísek.
Aby se zlomil strach akademiků a nedůvěru v kvality tohoto letounu, přistoupil tehdejší velitel LVA, gen. František Rypl, k neobvyklému kroku. Ač sám tento typ nikdy nelétal, před akademiky nastoupil do kokpitu a provedl let na S-199. Sice byl jeho letoun při startu poněkud vychýlen doleva ze směru startu, ale jeho akce měla úspěch a výcvik pokračoval dál v lepší kvalitě. O tom, kdy přesně tento „husarský kousek“ gen. Rypl provedl, nemám další informace.
Akademici, kteří nebyli ani po absolvování stovky letů na spárce shledáni způsobilými k samostatnému letu na S-199, byli přeřazeni k výcviku na bitevníky Avia B-33, nebo dvoumotorové Aera C-3.

21.10.1948 vysadil motor letounu C-2B.62. Pilotem byl ak. Štefan Bolcha.
22.10.1948 ztratili rt. Luděk Bruclík a rt. Václav Čížek orientaci v mracích a narazili se strojem C-2.590 do země. Oba zahynuli.
Poúnorové čistky se nevyhnuly ani personálu a akademikům LVA. Celkem bylo z LVA vyloučeno 86 akademiků. Jeden z bývalých akademiků byl zastřelen (viz. níže), 28 z nich bylo vězněno, 20 uprchlo na Západ.

1949

Pokračovací výcvik NR47 proběhl v Hradci Králové.

13.1.1949 vysadil po startu z hradeckého letiště motor letounu C-2B1.551. Pplk.let. Josef Hájek provedl nouzové přistání, ale letoun musel být zrušen.

na jaře 1949 odešel od LVA škpt. Zdeněk Škarvada. Funkci velitele bojového výcviku na letounech S-199 převzal kpt. Jaromír Žižka.

14.4.1949 ukradl z pardubického hangáru vojín základní služby Jiří Pejrek blíže neurčený stroj LVA a odletěl do Německa.
22.4.1949 ulétli do Manstonu se strojem C-3 trup.č. A-311 po startu z Pardubic a mezipřistání na polním letišti Vysokov u Náchoda pplk. Jaroslav Muzika, škpt. Miroslav Laštovka, škpt. Oldřich Filip a škpt. Jaroslav Nýč, jejich manželky a 4 děti. Řídící létání na věži pardubického letiště mjr. Václav Formánek byl odsouzen k dlouhodobému žaláři. Letoun byl vrácen zpátky do ČSR.

22.4.1949 havaroval v Kunovicích S-89 tr.č. A-712 (výr.č. TE565). Tento stroj je dnes ve sbírce NTM v Praze.
Dne 13.5.1949 došlo k pokusu o emigraci bývalých akademiků z LVA. Při přepadení choceňského letiště a pokusu o únos dvou letadel M-1 Sokol byl smrtelně zraněn příslušníkem ostrahy letiště bývalý akademik V.Klenovský. Bližší informace o tom, co se tenkrát stalo, se dozvíte v tomto odkaze.

V červnu 1949 uletěl do Mnichova učitel létání rt. Jiří Vejrych na stroji C-2B.542 tr.č. A-112. 19.7.1949 stroj přelétl zpět škpt. Kocfelda.

V období od července do konce roku probíhal částečně v Hradci Králové a částečně na letišti u Jičína elementární výcvik NR 1949. Výcvik probíhal na letounech C-104 a C-106.

5.9.1949 zahynuli při srážce ve vzduchu v prostoru obce Rusek ak. Zdeněk Fryš na letounu C-106.77 a ak.Zdeněk Friedl a učitel létání rt. Josef Čepila na stroji C-106.98.
23.9.1949 po pádu v zatáčce při nouzovém přistání u Josefova zahynul ak. Jiří Brambůrek na letounu C-106.95.

14.11.1949 při vzletu letounu S-199.455 chyboval pilot ak. Boris Rýdl. Letoun se převrátil na záda. Drak letounu byl na zrušení, pilot se těžce zranil.

1950

Od ledna do konce září probíhal v Hradci Králové pokračovací výcvik NR49 na letounech C-2.

24.1.1950 došlo při nočním létání v Pardubicích k letecké katastrofě. Por. Matěj Vlasák a ak. Miroslav Kelnar zahynuli na letounu C2B1-795. Při první zatáčce okruhu nesledovali rychlos a zřítili se.
26.1.1950 startoval rt.ak. Otto Cvek na na stroji S-199.119. Při startu však došlo k vybočení letounu doleva, a rt. Cvek se pokusil i přes nízkou letoun utrhnout do vzduchu. Bohužel se dostal v malé výšce mimo osu startu, postupně narazil do 4 letounů a nakonec narazil do hangáru. Došlo k požáru, pilot zahynul a letoun zcela shořel. Při této letecké katastrofě byly mimo pilotova letounu zcela zničeny tři letouny C-2 a dalších 42 letadel bylo poškozeno.

13.3.1950 došlo za letu k poruše motoru a požáru letounu S-199.84. Ak. Július Zvara provedl vynucené přistání u obce Změně. Letoun byl zrušen.
16.3.1950 musel po vysazení motoru nouzově přistát ak. Milan Pohlodek na letounu S-199.334. Letoun musel být zrušen.
17.3.1950 se ve vzduchu při letu v čtyřčlenném roji srazily dvě Avie S-199 ze stavu LVA - S-199.82 ak. Jaroslava Fejta a S-199.7 tr.č. A-784 pilotovaná ak. Pavlem Ivanem. Ak. Fejt zahynul a jeho letoun dopadl v prostoru obce Malobratřice okr. Ml.Boleslav. Pilot druhého letounu nouzově přistál v prostoru obce Horní Bousov.
21.3.1950 došlo pro poruchu motoru k nouzovému přistání letounu C-2B1.663 u obce Divec. Letoun shořel, osádka ppor. Josef Tomek a ak. Jiří Čečil nebyla zraněna.
28.3.1950 zahynul ak. Karel Nerad na stroji S-199.105 na střelnici v Malackách. Pilot překročil úhel střemhlavého letu, při vybírání letoun sklouzl po křídle a narazil do země.

Bojový výcvik NR47 proběhl v Pardubicích, 1.6.1950 byli vyřazeni absolventi tohoto NR.

8.6.1950 vysadil motor stroje C-2B1.531 hned po startu z letiště Hradec Králové na stroji. Při nouzovém přistání začal letoun hořet. Zraněním následně v hradecké nemocnici podlehnul učitel létání rt. Josef Votýpka, ak. Jan Říha přežil.

Pravděpodobně v létě byla LVA reorganizována na vojenské učiliště vyššího stupně. Školní peruť se změnila na školní oddělení (2 letky), výcviková peruť na výcvikový pluk (3 výcvikové letky) a provozní letky byly sloučeny s výcvikovými letkami.

14.9.1950 došlo na letišti k tragické události, při níž utrpěl smrtelná zranění technik rt. Ladislav Flessig. Ak. Josef Hvězda v letounu CS-199.509 narazil do letounu S-199.86, v jehož kokpitu seděl npor. Klement Božík. U letounu npor. Božíka byla právě prováděna motorová zkouška, které se účastnil i rt. Flessig. Při srážce se dal letoun S-199.86 do pohybu a vrtulí zasáhl rt. Flessiga do hlavy. Při převozu do nemocnice svým zraněním podlehl. Oba piloti a řídící létání por. Rostislav Luska byli předáni do zajišťovací vazby, ale posléze se všichni k létání vrátili.

1.10.1950 byl v Pardubicích zahájen bojový výcvik NR49 na letounech S-199.

V roce 1950 bylo u LVA uskutečněno 35.069 letů a odlétáno 13.298 hodin.

V tomto roce byla pod LVA zřízena Letecká týlová akademie. Připravovala nižší důstojníky týlových jednotek bez specializací. Žádné bližší údaje se mi nepodařilo zjistit.

1951

Od začátku roku probíhala další reorganizace akademie. Co se týká leteckého výcviku a Pardubic, nejdůležitější byly asi následující změny - vznikl instrukční pluk (3 výcvikové letky), školní prapor (2 školní roty), letištní zabezpečení v Pardubicích zajišťoval 22. letištní prapor Pardubice (stav v květnu 1951).

K 1.4.1951 měla LVA dohromady s Leteckým spojovacím učilištěm Chrudim k dispozici následující počty letecké techniky: 52x C-2, 39x S-199, 18x CS-199, 10x B-33, 6x CB-33 a 9x C-3.

20.4.1951 se na letišti v Hradci Králové srazily dva letouny CB-33 ze stavu LVA. Při nácviku přistání z nízkých okruhů letoun trupového čísla AK-12 s posádkou strš. Václav Aldorf a ak. M.Dufek zachytil obloukem křídla o zem, změnil směr a narazil do pojíždějícícho letounu č. AK-13. Letouny se do sebe zaklesly a "poposkočily" o kus dál. V Letounu AK-13 byl těžce zraněn škpt. Josef Bornemisza (zlomená žebra, otřes mozku). Druhý člen osádky, ak. Miloš Prokop utrpěl pouze otřes mozku. Zatímco stroj č.AK-12 byl opraven, letoun AK-13 měl po srážce zlomený trup a byl následně zrušen.

16.5.1951 začal za letu hořet stroj S-199.312. Pilot ak. Jaroslav Šupka z něj vyskočil v prostoru obce Spojil západně od Pardubic.
31.5.1951 provedl čet.ak. František Záhorčák špatný rozpočet na přistání a zachytil podvozkem o zvýšený okraj letiště. Letoun B-33 trupového čísla AK-14 byl pravděpodobně opraven.

21.6.1951 začal za letu v prostoru Svitav hořet letoun S-199.09. Pilot npor. Josef Štěpánek vyskočil.
30.6.1951 byli vyřazeni poslední absolventi LVA, akademici dvouletého studijního programu NR49.

15.8.1951 byla LVA zrušena a hlavním místem pro letecký výcvik mladých pilotů československé armády se stalo Letecké učiliště v Prostějově.

Výcvik
Výcvik a studium v LVA probíhaly tři roky.

  • 1.ročník : všeobecný vojenský výcvik + teoretické odborné předměty, elementární pilotní výcvik (cca 80hodin)
  • 2. ročník: pokračovací letecký výcvik (cca 110hodin) zakončený ostrými střelbami a bombardováním na střelnici v Milovicích, po absolvování piloti akademici jmenováni piloty II. třídy
  • 3. ročník: bojový výcvik na stíhacích letounech (cca 30 hodin), první dva nástupní ročníky ještě navíc absolvovaly navigační kurs (včetně funkce palubního radiotelegrafisty) – pro výcvik navigátorů se používala dvoumotorová Aera C-3B (Siebel Si-204D).
Studium nástupního ročníku 1949 bylo pouze dvouleté, protože došlo v roce 1951 ke zrušení LVA, nálet hodin se však podařilo dodržet, za dva roky stihli odlétat stejné množství hodin, jako předchozí akademici ve třech ročnících. Velitelský a instruktorský sbor byl z velké většiny tvořen bývalými piloty RAF, což v poúnorové době znamenalo, že mnoho z nich bylo po roce 1948 odejito a následně perzekvováno. To, že tím utrpěla kvalita výuky v LVA, je téměř jisté.

Na závěr bych v tabulce shrnul, které nástupní ročníky na kterém letišti absolvovaly jaký ročník výcviku:

Nástupní ročník1.ročník2.ročník3.ročník
1945HKHKPce / Malacky (Spitfire)
1946PceHKPce (S-199)
1947asi HKHKPce (S-199)
1948asi HKasi HKasi Pce
1949HK / JičínPce


Letecká technika
U LVA byly používány následující typy letounů:
  • C-2 (Arado Ar-96B)
  • C-3 (Siebel Si-204D)
  • C-4 (Bücker Bü 131D-2 Jungman)
  • C-104 (Bücker Bü 131D-2 Jungman s motorem Walter Minor 4-III)
  • C-106 (Bücker Bü 181B Bestman s motorem Walter Minor 4-III)
  • K-65 (Fi-156 Storch)
  • K-68 (Piper Cub L4)
  • K-75 (Aero Ae-45)
  • S-89 (Spitfire LF.MK.IXe)
  • CS-99 (Bf-109G-12)
  • CS-199 (Avia CS-199 – Bf-109G-12 s motorem Jumo211)
  • S-199 (Avia S-199 - Bf-109 s motorem Jumo211)
  • VT-24
  • VT-25
  • VT-52
  • VT-125
  • Jestřáb
Bezmotorová letadla byla pravděpodobně používána k výcviku v rámci aeroklubů, nikoliv přímo v rámci LVA.
Letecká technika ve stavu LVA byla označena kódovým označením ve tvaru A-číslo. Jednotlivým typům byly přiřazeny číselné řady.

OznačeníTypOznačeníTyp
A- 1 až 20C-4A-401 a výšK-68
A- 20 a výšC-104A-701 a výšS-89*
A-101 a výšC-2A-751 a výšCS-199
A-301 a výšC-3A-770 a výšS-199

* - nejvyšší doložené číslo u spitfiru je A-735


Dále byly v roce 1951 (oficiálně od 15.3.1951) oficiálně označovány jednotlivé letky LVA následujícími kódovými písmeny.

AV – velitelský rojAS – 1.letkaAO – 2.letkaAK – 3.letka


[1] „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950, Díl I." - Miroslav Irra; Svět křídel, Cheb 2006; ISBN 80-86808-33-5
[2] „Czechoslovak Spitfires in detail“ - Jiří Rajlich; WWP, Praha 2002; ISBN 80-86416-22-4
[3] „Soumrak králů vzduchu“ - Jiří Fidler, Jiří Rajlich; Ares / Deus, Praha 2000; ISBN 80-86158-24-1 / 80-86215-03-2
[4] „Mé vzpomínky na Leteckou vojenskou akademii a historické spitfiry v Pardubicích“ - J.Vobořil; Zprávy Klubu přátel Pardubicka 9-10/2001
[5] „Czechoslovak Spitfires in detail“ - Jiří Rajlich; WWP, Praha 2002; ISBN 80-86416-22-4
[6] Články Stanislava Vystavěla ze serverů www.vrtulnik.cz a www.valka.cz
[7] Internet – www.vojenstvi.cz, různé články a diskusní příspěvky.
[8] Aero Plastic Kits Revue 49,50/96
[9] Malá, smutná kapitola z historie našeho letectva
[10] Přepadení letiště v Chocni dne 13.5.1949
[11] „Letci Královéhradecka v druhém čs. zahraničním odboji (1939 - 1945)" - Josef Ptáček, Jan Rail; Muzeum východních Čech v Hradci Králové 2000; ISBN 80-85031-34-5
[12] „Československé vojenské letectvo 1945 – 1957“ - Miroslav Irra, Jaroslav Matoulek, Stanislav Vystavěl; Vydavatelství Jan Máče, Praha 2004; ISBN 80-903508-0-1
[13] „Přežij, pilote!“ - Ladislav Sochor; Erika, Praha 2002; ISBN 80-7190-745-6
[14] Soukromá korespondence
[15] „Stříbrný tryskáč MiG-15" - Libor Režňák; Svět křídel, Cheb 2012; ISBN 978-80-87567-14-2
[16] „„Mezek" Avia S/CS-199, 2.díl" - Miroslav Irra; Jakab, Nevojice 2012; ISBN 978-80-87350-09-6


Poslední aktualizace: