Historie pardubického letiště

Masarykova letecká liga v Pardubicích Znak MLL

V roce 1923 vznikl Masarykův letecký fond, který byl v roce 1926 přepracovaný na Masarykovu leteckou ligu (dále jen MLL). Úkolem MLL bylo šíření leteckého modelářství a plachtařského výcviku mezi nejširšími vrstvami obyvatelstva. Zásluhou MLL letecké modelářství pronikalo do škol, bylo šířeno ve vlastních kursech, byly organizovány přednášky a kursy o letectví a zajišťován plachtařský výcvik. Výcvik létání na motorových letounech probíhal v již vzniklých aeroklubech nebo v rámci armády.

V Pardubicích byla odbočka MLL založena v červnu roku 1926. Ujala se toho městská rada. Do čela prozatímního výboru byl zvolen starosta města V. Znojemský. Ustavující valná hromada se konala 10.října 1926.
Za ústředí MLL přiletěli poručík letectva Pavlovský a četař Fiedler. Přistáli s "branďákem" A-15.19 za Karanténou. Protože byla původně plánovaná schůze o tři dny přeložena, začali podnikat propagační a vyhlídkové lety nad Pardubicemi, ačkoliv to nebylo v jejich původním plánu. 13 letů proběhlo v pořádku, ale při čtrnáctém, kdy už nebyl na palubě letounu žádný pasažér z řad civilního obyvatelstva, došlo hned ke dvěma incidentům. Nejprve při ukázce záchranného padáku nedošlo k jeho otevření. Naštěstí to nebyl ostrý seskok, ale odnesla to jen figurína.
K tragedii ale došlo při přistání z tohoto letu, kdy letoun v malé výšce propadl, zavadil o sloup elektrického vedení a dopadl mezi diváky. Na místě zahynul vojín železničního pluku Jan Škramlík, člen pořadatelské služby, a následně v nemocnici podlehl následkům havárie i pilot Fiedler. Bylo zraněno dalších 14 lidí z řad obecenstva. na místo se dostavila soudní komise s přednostou okrasního soudu a večer i vojenská komise z Prahy. Druhý den ráno se na místě katastrofy účastnili soudního ohledání starosta města Znojemský a náměstaek jičínský. Vojenský pohřeb voj.Škramlíka proběhl v Pardubicích 12.10.1926. MLL tedy své působení v Pardubicích zahájila poněkud nešťastně...

Nicméně v roce 1929 organizuje pardubická odbočka MLL velký letecký den na vojenském cvičišti v Bohdanči. Jejími aktéry jsou zejména vojenská letadla, která tu byla v tuto dobu dočasně dislokována. Letecký den navštívilo kolem 10.000 lidí, kteří mohli na vlastní oči vidět ukázky akrobacie, vzdušných soubojů, bombardování i seskoku padákem.

Na podzim 1929 MLL organizovala i I. ročník Memoriálu Ing. Kašpara, který však musel být pro nepřízeň počasí zrušen. Jedním z účastníků měl být i jeden z nejlepších našich akrobatů, kpt. Malkovský, který později tragicky zahynul při vystoupení v Karlových Varech.

Z Chrudimi byl získán cvičný kluzák Skaut (jeden ze dvou postavených v Chrudimi o rok dříve) a tak v listopadu 1933 vznikl plachtařský odbor MLL v Pardubicích. Létat se začalo až v únoru 1934. Vlastně se spíše "skákalo" do vzdálenosti kolem 100m na stráni Na Sutinách u Pardubiček, což bylo shledáno jako nedostatečné. Následovaly pokusy v Poběžovicích u Holic a v Jezbořicích. Prvním plachtařským instruktorem byl p.Beck ze Svítkova.
V počátcích plachtařiny to adepti létání neměli lehké, museli nejen získat povolení vlastníka pozemku, ale častokrát i čekat, až přijdou senoseče, při kterých chodili vypomáhat, aby bylo brzo hotovo a mohlo se létat.
V pronajatých prostorách od firmy Kerhart & Tachecí začal plachtařský odbor se stavbou kluzáků Zögling a později i větroňů Espenlaub a Skaut. Začalo se létat i na novém letišti v Popkovicích. Používalo se jak gumové lano, tak později i motorový naviják. Ovšem přeze všechno úsilí se doba letu pohybovala okolo 30s. To se zlepšilo až po zavedení aerovleku.

V roce 1936 se MLL na letišti obzvláště dařilo - výroba vlastních letadel běžela naplno a podařilo se postavit i nový velký hangár (ten co je v něm dnes odbavovací hala pro cestující) s vedle stojící dílnou. Hangár byl slavnostně otevřen při leteckém dnu, kdy byl divákům představen nový typ větroně Chrudim, který zkonstruoval J.Weisner (žák Ing. Kašpara) a zalétal Ing.Elsnic (šéfpilot MLL). Olomoučtí plachtaři přiletěli s letounem Aero Ae-125 a větroněm Lída ve vleku, předvedeny byly tři letouny Zlín Z-XII a velký úspěch měl i čtrnáctiletý plachtař R.Wider.

Paralelně s létáním na pardubickém letišti MLL začala budovat své zázemí i v Podhořanech u Ronova nad Doubravou. V říjnu 1936 zde dosáhl plachtař J.Černý doby letu 78 minut a jako první z pardubických plachtařů vydržel ve vzduchu déle než hodinu. V roce 1937 byla v Podhořanech otevřena první plachtařská škola pro východní Čechy. Létali zde i tehdy naši nejlepší plachtaři Elsnic a Rodovský.

V roce 1938 byly zahájeny nové kursy jak v Pardubicích, tak v Podhořanech, cvičily se aerovleky za letounem Š-118, který byl MLL zapůjčen, úspěchů dosahovali i modeláři (V. Špulák - 2. místo na soutěži ve Zlíně).

Bohužel přišel nejprve Mnichov a následně nato i okupace, která znamenala pro MLL zrušení a zabavení majetku ve prospěch okupantů.

[1] „Od historie k současnosti pardubického letectví" - J.Bednář, T.Hlobil; VAP 1991; ISBN nemá
[2] „Jak jsme létali nad Železnými horami“ - Eduard Vršovský; Studio Press s.r.o., Čáslav 2006; ISBN 80-86532-19-4
[3] „Letecká Chrudim 1926 - 1939" - Petr Boček; Edice "Chrudim", svazek 22, Chrudim 2003; ISBN 80-86585-08-5

Poslední aktualizace: