Historie pardubického letiště

Východočeský aeroklub Pardubice

Východočeský aeroklub Pardubice Ke konci roku 1929 vedlo jednání mezi zástupci Aviatického družstva Pardubice a pardubické odbočky Masarykovy letecké ligy k úvaze o založení nového spolku, který by sdružoval zájemce o létání. A tak 15.12.1929 se v hotelu Veselka konala ustanovující schůze Východočeského aeroklubu Pardubice (dále jen VAP). Schůzi zahajoval předseda Aviatického družstva Ing.Prokop. Prvním předsedou VAP se stal posádkový velitel plk.dr.Koutňák.

VAP se stal centrem především motorového létání, plachtařství organizovala hlavně odbočka MLL. Začátkem května 1930 aeroklub dostává první letadla, jsou to dva Š-10, které kvůli absenci hangárů prozatím zůstávají na letišti v Olomouci a až 8. června jsou přeletěny do Pardubic. Než byl postaven první hangár VAP, létalo se do Vysokého Mýta. V tomto roce dostal VAP ještě dopravní de Havilland DH-50, který byl využíván hlavně k provádění vyhlídkových letů. Byl vycvičen jeden pilot a J.Weisner v aeroklubu obnovil svůj letecký diplom.
V roce 1930 byly vykoupeny pozemky u Kamenného dvora v katastru obce Popkovice pro zřízení letiště a zahájena jednání a úkony k vybudování technického zázemí.

Na valné hromadě z ledna 1931 se stal dalším předsedou klubu velitel železničního pluku plk.Ing. Pachta. VAP má 201 členů.
V roce 1931 v Pardubicích proběhla Celostátní výstava tělovýchovy a sportu (zahájena v květnu). Její součástí byl i letecký den pořádaný VAP. Proběhl 13.září 1931, zúčastnilo se ho 20 letounů a v jeho rámci proběhl i I. ročník Memoriálu Ing.Kašpara (pozn. už v roce 1929 ho chtěla uspořádat odbočka MLL, ale kvůli nepřízni počasí byl zrušen). Před 15.000 diváků se předvedli pardubičtí piloti Lonek a Levý, akrobacii předvedl německý hrabě Schaumburg, který vysadil svého "spolujezdce" Conrada za letu a ten se snesl k zemi na padáku, a předvedla se i helikoptára p.Formánka z České Třebové.
V roce 1931 bylo ve stavu VAP 7 strojů včetně stroje L-1 konstruktéra Lonka.

V lednu 1932 proběhla další valná hromada, která do čela VAP ustanovila Ing. Vencla.
Na konci září 1932 Ministerstvo veřejných prací ČSR schválilo letiště v Popkovicích u Kamenného dvora.
V říjnu se konal II. letecký den VAP, který vidělo na 12.000 diváků. Byl přítomen v té době největší dopravní letoun v čs. službách, Fokker F-VII b/3m, patřící Československé letecké společnosti. Byly s ním podnikány vyhlídkové lety. Z horkovzdušného balónu na padáku seskočil z předešlého roku známý Němec Conrad. Akrobacii předvedli i vojenští letci v čele s rtm.Novákem.
V průběhu leteckého dne ovšem došlo nejprve k tomu, že svůj stroj zničil p.Kratochvíl ze Zábřehu (stroj vlastní konstrukce, sám pilot - samouk), ale sám naštěstí zůstal nezraněn. O poznání hůře dopadla slečna G.Ferronová na palubě letounu šéfpilota Lonka. Při soutěžním letu II.ročníku memoriálu Ing.Kašpara došlo nad Chrudimí k požáru letounu a i když se podařilo velice rychle přistát a slečnu Ferronovou vyprostit z letounu, následkům popálenin podlehla v chrudimské nemocnici.
V tomto roce se v expozici pardubického zámku objevil původní letoun Ing.Kašpara, který renovovali členové VAP.

V roce 1933 se uskutečnil III. letecký den VAP a III. ročník Memoriálu Ing.Kašpara. Před 25.000 diváků se předvedlo nejen 40 letounů účastnících se memoriálu, ale i vojenští piloti, nové letouny zlínské odbočky MLL a opět fokker Čs. letecké společnosti.

V roce 1934 se letecký den nekonal, zejména z finančních důvodů - armáda, coby hlavní sponzor motorového létání, neměla peníze.

V roce 1935 se letecký den opět konal a i přes bohatý letový program přišlo pouhých 6.000 diváků. Během tohoto roku odchází do Zlína Jaroslav Lonek, aby se tam stal šékonstruktérem fy.Baťa. Pod jeho vedením vznikl nejpopulárnější a nejrozšířenější předválečný stroj z této firmy, Zlín Z-XII.

V roce 1936 se letecký den opět nekonal. VAP měl ve stavu 19 letounů. Člen VAP, arch. Schiller, zajistil na letišti výstavbu pavilonu pro piloty a byly zahájeny přípravné práce ke stavbě nového hangáru.
V květnu se konal Kašparův den jako vzpomínková akce na pardubického rodáka a zároveň bylo provedeno vyřazení nových pilotů a křest nových letadel. Akce účastnil i E.Čihák.

V roce 1937 se vybudoval nový moderní hangár. Náklady 300.000,- Kč byly napůl hrazeny Ministerstvem veřejných prací ČSR a Explosií Semtín. Hangár mohl pojmout až 20 letounů, byly v něm zařízené dílny, garáže, klubovna, kanceláře, byt správce, pokoje pilotních učitelů a žáků, meteostanice a terasa s květinovou výzdobou.
Letecké slavnosti připravené k zahájení provozu hangáru musely být pro nepřízeň počasí omezeny, nekonal se ani další ročník memoriálu. Přesto přišlo mnoho diváků, ukázky umění pardubických i vojenských pilotů dosáhly vysoké úrovně a dokonce existuje i filmový záznam z této akce.
V tomto roce se členové VAP setkávali i s jednotkami čs. letectva, které byly poprvé trvale umístěny na letišti.

Rok 1938 nepřinesl pro členy VAP mnoho dobrého. Aktivity VAP směřovaly k výcviku pilotů pro potřeby armády. Přihlásilo se 75 nových pilotů.
Mnichovské události znamenaly zrušení leteckého dne. Po okupaci byla letová činnost VAP zastavena, někteří členové odešlo do zahraničí bojovat, někteří se zapojili do odbojové činnosti.

[1] „Od historie k současnosti pardubického letectví" - J.Bednář, T.Hlobil; VAP 1991; ISBN nemá
[2] „Jak jsme létali nad Železnými horami“ - Eduard Vršovský; Studio Press s.r.o., Čáslav 2006; ISBN 80-86532-19-4


Poslední aktualizace: